Vídeň a Praha mají nejdražší nové byty v regionu

Nové byty se loni prodávaly ve Vídni za průměrnou cenu těsně nad tři tisíce eur za čtvereční metr. Meziročně přitom zdražily o téměř deset procent.

Rakouská metropole si tak podle studie Index nemovitostí (Property Index) poradenské společnosti Deloitte posílila pozici na čele cenového žebříčku nového bydlení ve střední Evropě. Na druhém místě je Praha s cenou nových bytů okolo 2 500 eur za čtvereční metr, která však meziročně mírně klesla.

V rámci celé Evropy jsou tradičně nejdražší novostavby ve vnitřním Londýně, která pokračují v nárůstu. Průměrná cena za čtvereční metr zde loni dosáhla téměř deset tisíc eur. Studie porovnávala trh nemovitostí za loňský rok ve dvanácti zemích Evropy a Rusku. Slovensko však mezi nimi není.

V Bratislavě se loni podle analýzy společnosti Bencont Investment průměrná nabídková cena nového bytu pohybovala kolem 2 260 eur za čtvereční metr, reálně se byty prodávaly za necelých 2 100 eur za čtverec.

Nové byty

Z porovnání s údaji ze studie Deloitte vyplývá, že Bratislava je dražší než Budapešť (1 198 Kč/m2) i Varšava (1 656 Kč/m2). Budapešť dokonce zaostává i za Brnem.

Nejvýraznější cenový růst nových bytů zaznamenaly loni v Berlíně (13 procent), Londýně (12 procent) a Moskvě (11 procent). Největší pokles ve Varšavě (8 %) a Amsterdamu (7 %).

Studie porovnávala i rozdíl mezi cenami nemovitostí v hlavním městě a průměrem země. „Praha je jedním z mála evropských měst, kde ceny nových rezidenčních nemovitostí nadále překračují průměr dané země více než dvojnásobně. Podobně jsou na tom Londýn, Berlín, Frankfurt, Hamburk či Paříž, „uvádí Diana Rádl Rogerovu, partnerka v Deloitte odpovědná za odvětví nemovitostí ve střední Evropě.

Porovnání ceny novostaveb v Bratislavě z analýzy Bencontu a průměrné ceny nemovitostí za loňský rok podle Národní banky Slovenska stanoví tento poměr u nás na 1,8 – násobek.

Výrazně se liší i dostupnost bydlení. „Zatímco v Dánsku je na pořízení nového bydlení potřebný 2,2 násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v Rusku třeba počítat s 10,1 – násobkem, „srovnává D. Rádl Rogerovu. V Česku vyjde nový byt na sedm hrubých ročních platů, je tak dostupnější než v Maďarsku, Polsku či Itálii.

Nejintenzivněji z porovnávaných zemí se nové byty loni budovali ve Francii a Rakousku. Celkově se intenzita bytové výstavby v Evropské unii snížila z 3,9 dokončených bytů na tisíc obyvatel v roce 2011 na loňských 3,3.

Porovnání bytového fondu ukázalo, že nejvíce se tisknou obyvatelé Polska, kde velikost bytového fondu zaostává o štrtinu za průměrem EU. Nejvíce bytů na tisíc obyvatel bylo loni ve Španělsku a Francii.

Osobní vlastnictví nejvíce dominuje v Maďarsku a Španělsku, nejvíce domácností je v podnájmu v Německu a Dánsku. Jiné formy vlastnictví, jako např. družstevní, jsou nejrozšířenější v Česku a Polsku.

Nejvyšší náklady na bydlení ze sledovaných zemí vykázaly loni Dánsko a Velká Británie, průměr unie překročili o 82 respektive 36 procent. Nejnižší byli opět v Maďarsku a Polsku, v Česku dosáhly téměř 60 procent průměru. Na Slovensku neexistují oficiální údaje srovnatelné s většinou dat z analýzy Deloitte.

Sdílejte článek s přáteli
  •  
  •